Výzkum mozku a popularizace neurovědy nám umožňuje lépe pochopit fungování tohoto nejdůležitějšího lidského orgánu. Pomáhá nám také ve výchově dětí. Základem je vytvořit láskyplné zázemí a dovolit mu prožívat své emoce v bezpečném prostředí. A samozřejmě vymezit mu hranice.
John Medina sepsal své zkušenosti neurovědce a otce dvou dětí do čtivé a poutavé knihy „Pravidla mozku dítěte.“ Přinášíme vám stručný výtah praktických tipů, jak pečovat o duševní zdraví a pohodu svých dětí od těhotenství až do předškolního věku.
Nejlepší rada, jakou může neurověda dát nastávající matce v otázce optimalizace rozvoje mozku jejího dítěte se dá shrnout do jedné věty: Nedělejte nic. Nemusíte v této době mluvit ke svému embryu francouzsky nebo mu přehrávat Mozarta. Mozek vašeho dítěte tak jako tak ještě není propojen s jeho ušima. Neurogeneze, hlavní starost dětského mozku v těchto raných stadiích, probíhá převážně automaticky. Jen si najděte klidné místo, kde můžete pravidelně zvracet, a užívejte kyselinu listovou v množství, jaké vám doporučil lékař, protože předchází poškozením neurální trubice.
Ty nejlepší rady jsou vždycky ty nejstarší: vyvážená strava s ovocem a zeleninou. Je to pouhé opakování nutričních zkušeností vybudovaných během naší evoluční historie. Spolu s dostatkem kyseliny listové doporučují pediatři přísun potravin bohatých na železo, jód, vitamín B12 a omega-3 mastné kyseliny.
Každý den provádějte 30 minut aerobního cvičení. Fyzická aktivita snižuje stres a to je jedna z nejdůležitějších věcí, které byste se měli věnovat. Těhotenství je stresující, a to škodí matce i dítěti.
Napište si seznam oblastí, kde cítíte, že je nemáte pod kontrolou. Ty jsou zdrojem jedovatého stresu, který pramení z pocitů bezmocnosti. Převezměte kontrolu nad těmito situacemi. Pokud to nejde, přemýšlejte alespoň o způsobech, jak redukovat stres z těchto situací.
Muži těhotných žen, chovejte se ke své ženě jako ke královně. Myjte nádobí, noste květiny, ptejte se, jak se má.
Pečujte o své vztahy, především o vztah s partnerem. Protože děti ke svému rozvoji potřebují především pocit bezpečí, který jim dává rodinné zázemí.
Vypěstujte si s partnerem empatický reflex. Nekritizujte ho, ale empaticky se vciťujte do jeho pocitů.
Pokud se před dětmi pohádáte, usmiřte se před nimi. To jim poskytne vzor, jak se chovat.
Dostaňte domácí práce do rovnováhy. Napište si seznam věcí, které dělá muž a žena. Jestliže seznam vykazuje zásadní nevyrovnanost, pak ten seznam pozměňte. Vyvažte je tak, abyste byli oba spokojeni.
Psychoterapeutka Ruth Josselsonová věří, že pro mladé matky je zvlášť důležité si po porodu vytvořit a udržovat aktivní společenský kmen. To má dva háčky – nežijeme v kmenech a dnes se tolik pohybujeme, že mnoho z nás ani nežije v blízkosti své vlastní rodiny. Výsledek je, že mnoho novopečených rodičů žije na samém pokraji svých společenských životů. Řešení je očividné: znovu vytvořit pevnou sociální strukturu.
Kojte alespoň rok. Kojení má velký vliv na rozvoj mozku vašeho dítěte. Tedy samozřejmě, pokud můžete. Pokud kojit nemůžete, netrapte se tím.
Popisujte vše, co vidíte. Hodně mluvte ke svému dítěti. Není to nic složitého. Prostě mluvte o tom, jaký je den, co zrovna děláte a proč to děláte. Dopřejte ale svému dítěti také chvíle odpočinku a ticha. Zlatým standardem je frekvence 2100 slov za hodinu.
Připravte dětem spoustu možností, jak si hrát. Vytvořte místo na kreslení. Místo s hudebními nástroji. Skříň plnou kostýmů. Kostky. Knihy. Ozubená kolečka. Cokoliv, s čím může dítě být bezpečně ponecháno o samotě.
Pomozte svým dětem najít činnost, která je baví, ale nechte jim taky jejich čas pro sebe.
Vše, co děláte, hluboce ovlivňuje vaše dítě. Udělejte si seznam vašeho chování, které pravidelně vysíláte do světa. Smějete se často, koukáte často do mobilu, vztekáte se? Zhodnoťte své seznamy. Pravděpodobně jsou na nich věci, na které jste hrdí a na které méně. Toto chování budou vaše děti napodobovat, ať se vám to líbí nebo ne. Na svých seznamech označte věci, se kterými jste spokojení a ty dělejte dál. Ty, které se vám nelíbí, zakroužkujte, a přestaňte je dělat. Je to tak snadné (a těžké), jako začít říkat svému partnerovi, jak moc ho milujete nebo vypnout televizi.
Utvořte si zvyk oceňovat intelektuální námahu, kterou vaše děti vkládají do daného úkolu. Nechvalte děti za vrozené nadání. Udělá-li někdo něco dobře, řekněte raději: „To tě muselo stát spoustu práce,“ než „Ty máš ale talent!“. Když děti chválené za úsilí selžou, je u nich daleko pravděpodobnější, že se začnou snažit víc.
John Medina popisuje, že se svými dětmi měli dohodu. Na počítači a mobilu mohou trávit tolik času, kolik stráví čtením knih. Ovšem až poté, co jsou hotové všechny ostatní úlohy.
Pomozte svému dítěti najít stejně staré přátele.
Před svými dětmi v každodenních situacích nahlas uvažujte o perspektivách druhých lidí. Můžete přemýšlet, proč se lidé chovají vztekle nebo proč se vesele smějí.
Vypěstujte si empatický reflex se svými dětmi. Když čelíte silné emoci, obraťte se nejprve k empatii. Popište emoci, kterou si myslíte, že vidíte a zkuste odhadnout, z čeho asi pramení. Když dítě začne plakat a vztekat se, můžete říci: „Vidím, že máš velký vztek.“ A pak zkusit zjistit její příčinu. Porozumět chování někoho jiného není totéž jako souhlasit s ním. Chápete, že dítě ve vzteku někoho uhodí, ale rozhodně to nemůžete schvalovat.
Trénujte verbalizaci svých pocitů. Popisujte nahlas, co se ve vás odehrává. Poskytne vám to lepší kontrolu nad vaším emocionálním životem a umožní vám lepší regulaci sebe sama. A také jste tím skvělým vzorem pro děti.
Další tipy k aplikaci neurovědy při výchově dětí najdete na stránkách autora Brainrules.net.
Hana Krejčí
Baby Office podporuje pracující rodiče. Zajišťuje ve firmách:
