Velikonoce slavíme v roce 2025 od 16. 4. (Škaredá středa) do 21.4. (Velikonoční pondělí).
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jejich název se odvozuje od Velké noci. To je ona tajemná noc ze soboty na neděli, kdy došlo k Ježíšově vzkříšení.
Velikonoce jsou oblíbeným svátkem i mimo křesťanský svět. Vnímáme je jako vítání jara a oslavu nového života. Mnoho velikonočních rituálů pochází z dob před křesťanstvím. Stejně jako u jiných svátků, se křesťanská nauka prolnula s pohanskými zvyky, a vytvořila rámec pro hlubší prožívání symbolických událostí, které se váží k Velké noci.
Velikonoce patří mezi pohyblivé svátky. Jejich datum se určuje podle fáze měsíce. První neděle po prvním jarním úplňku je Boží hod velikonoční.
V roce 2025 je první jarní úplněk 13. dubna, takže velikonoční neděle připadá na 20. dubna.
Přípravy na Velikonoce začínají již na Popeleční středu, kterou letos oslavíme 5. března. Tou startuje 40denní půst. (Postu předchází Masopust.) Půst znamená očistu těla i mysli. Dříve lidé nejedli maso a zdržovali se všech zábav a radovánek. Dnes se k tradici půstu pomalu vracíme. Lidé omezují nezdravé potraviny, snaží se vyhýbat alkoholu, cukru nebo jiným věcem.
Půst se o nedělích přerušuje. Šest postních nedělí má své vlastní označení i zvyky. Nejznámější je Smrtná neděle a zvyk vynášení Morany.
Poslední postní neděli před Velikonocemi si křesťané připomínají slavný příjezd Ježíše do Jeruzaléma. Lidé ho vítali palmovými ratolestmi jako svého zachránce. Pro připomenutí této události se kostely zdobí květy a světí se kočičky, tedy vrbové větvičky s částečně rozvitými pupeny.
Tento den se také čtou v kostelech Pašije (utrpení – latinsky Passio), tedy části Bible, které popisuje utrpení a vzkříšení Ježíše Krista.
Květnou nedělí vstupujeme do Svatého týdne, který mapuje Ježíšův příběh den po dni až po ukřižování a vzkříšení.
Škaredá středaŠkaredé středě se říkalo také Sazometná středa, protože se v tento den vymetaly saze z komína. Bylo také zvykem uklízet stavení. Úklid býval skutečně důkladný, leckde se bílila i chalupa.
Škaredá středa připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Také se říká, že se Jidáš na Ježíše celý den škaredil, tedy mračil. My bychom se ale mračit neměli, aby nám to nezůstalo.
Tento den se také pečou jidáše – pečivo, které připomíná smyčku, na které se Jidáš oběsil poté, co zradil Ježíše. Upečené jidáše podávejte s medem nebo marmeládou.
Zelený čtvrtek je připomínkou Ježíšovy poslední večeře. Slavil se židovský svátek Pesach. Ježíš se shromáždil se svými učedníky u večeře. Podle tradice jedli beránka. Při večeři myl Ježíš svým 12ti učedníkům nohy na znamení pokory a sounáležitosti.
Ježíšových učedníků bylo 12. Ten třináctý, Jidáš, se mezi ně nepočítá, protože Ježíše zradil. Vydal ho vojákům, kteří ho přivedli před královského místodržícího Pontia Piláta.
Přívlastek zelený vznikl podle některých teorií zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Podle tradice se jí tento den něco zeleného. Špenát, salát, hrášek nebo cokoliv jiného. Také se pečou jidáše: zamotané bochánky z vánočkového těsta. Pečivo přípomíná provaz, na kterém se Jidáš oběsil poté, co si uvědomil, co udělal.
Po večerní bohoslužbě odlétaly zvony do Říma. To znamená, že utichnou až do Velikonoční vigílie v noci ze soboty na neděli. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami.
„Je -li Zelený čtvrtek bílý, tak je léto teplé.“
„Dej vám Pán Bůh dobrej den na Zelenej čtvrtek,
abyste měli tak dlouhej len, jako je tento proutek.
Proutek se červená, leníček se zelená, ať vám Pán Bůh požehná.“
Velký pátek je dnem Ježíšova ukřižování. Pontský Pilát odsoudil Ježíše k smrti na žádost davu. Ten samý dav lidí vítal Ježíše na Květnou neděli při vjezdu do Jeruzaléma.
Velký pátek je stejně jako Popeleční středa dnem přísného postu. Křesťané jedí pouze 1 jídlo za den. Účastní se také křížové cesty, která ve 14 zastaveních připomíná Ježíšovu cestu na Golgotu. Ježíš byl bičován, byla mu nasazena trnová koruna, nesl si sám těžký kříž, na který byl následně přibitý.
Na Velký pátek se vážou i některé zvyky, které nejsou součástí křesťanství, ale lidovými tradicemi. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami. Otevírají se hory a vydávají své poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím – ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok.
„Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.“
„Velký pátek deštivý, dělá rok žíznivý.“
Bílá sobota připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Bílá sobota končí západem slunce a v ten okamžik končí i postní doba. Nejdůležitějším obřadem Velikonoc je vigílie, která se slaví po setmění až do noci. Bohoslužba začíná zapálením ohně, který se posvětí. Od něj se zapálí velká svíce zvaná Paškál. Paškál se přine do temného kostela, kde si od něj každý účastník mše zapálí svoji svíčku. Tento obřad znamená zásadní obrat, kdy do temnoty, strachu a smutku přichází světlo, radost a naděje.
Bílá barva symbolizuje čistotu, naději a nový život.
„Déšť na Bílou sobotu přivolává suchotu.“
Boží hod velikonočníNeděle se slaví bohatým hodováním a návštěvou mše svaté. Lidé si po dlouhých církevních obřadech a půstu konečně mohou vydechnout a užít si zábavu.
Třetí den po Ježíšově ukřižování přišly ženy k Ježíšově hrobu, aby ho pomazaly vonnými mastmi a uložili k věčnému odpočinku. Kámen u hrobu byl ale odvalený, seděl na něm anděl a řekl ženám, že byl Ježíš vzkříšený.
K novodobým rituálům patří odhazování kamenů, které nás tíží.
Velikonoční pondělí byl vždy nejoblíbenější lidový svátek. Lidé měli konečně možnost pořádně si zadovádět, zatancovat a najíst se dosyta. K tomuto dni se také váže nejvíce zvyků a obyčejů. Křesťanské zvyky se mísí s tradičními pohanskými. Nekřesťanská praxe byla v průběhu dějin v různých kulturách teologizována a zasazena do křesťanského rámce.
V Čechách i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je nástroj upletený z několika, většinou 6 – 12, nejčastěji vrbových proutků. Pomlázku pletou chlapci, chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání doprovází odříkávání různých říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí.
Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.
Doba Velikonoční trvá celých 40 dnů. Po ní následují Letnice, seslání Ducha svatého. Tyto svátky se u nás mimo křesťanské kruhy již neslaví.
Symboly VelikonocKříž je křesťanským symbolem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Trest ukřižování patřil v Ježíšově době k těm nejtěžší, protože znamenal pomalé umírání na kříži.
Malování vajecVajíčka značí nový život, plodnost a úrodu. Vařenou verzi děvčata pro koledníky malují barvami či zdobí samolepkami. Kraslice, tedy vyfouknutá a ozdobená vajíčka, slouží k ozdobě domácnosti nebo také truhlíků na okně.
Je symbolem slunce a dříve se pekl slaný, v současné době se těsto připravuje nasladko a obsahuje obdobné ingredience jako vánočka.
Jemné a hebké větvičky vrby jívy se světí na květnou neděli. Symbolizují palmové ratolesti, kterými lidé vítali Ježíše při jeho slavném vjezdu do Jeruzaléma.
Beránek symbolizuje čistotu a nevinnost. Ježíši se říká Beránek boží. Beránka z piškotového těsta pečeme o Velikonocích pro okrasu.
PomlázkaPomlázku pletou chlapci z vrbového proutí a zdobí se barevnými mašlemi. Používají ji chlapci při šlehání děvčat nebo děti při koledování.
Podle pověr zajíček přináší velikonoční vejce. Jeho čokoládová ztvárnění bývá součástí výslužek.
Máme pro vás návody na jednoduché tvoření s dětmi z materiálů, které jsou běžně dostupné doma.
Skvělé tipy najdete také zde.
Chcete dětem přiblížit velikonoční svátky ve formě hádanek a úkolů? Na téma Velikonoce nabízíme:
Zpracovala Hana Müllerová
Baby Office podporuje pracující rodiče. Zajišťuje ve firmách:
