EN
0
Menu

Spolehla se na intuici a dnes je profesionálkou v aktivitách podporujících návrat rodičů do zaměstnání

Pavlína Bandrowská – jednatelka a projektová manažerka

Pája s HanouSpolu s týmem Baby Office pro vás organizuje dětské mobilní koutky a zážitkové akce. Společně s Hanou Müllerovou rozvíjí projekt, díky kterému ovlivňují společnost v okolí. Těší ji dělat to, co ji baví a jiným pomáhá. V soukromí se věnuje ráda výtvarným aktivitám, procházkám, miluje společnost dobrých přátel a drží se hesla „přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno“. 

 

 

Rozjela jsi podnikání velmi brzy po narození dcery. Co bylo hnacím motorem k začátku podnikání a založení firmy Baby Office?

Když se mi narodila dcera, moc jsem si to užívala. Vychutnávala si každou chvíli a chtěla s ní být co nejdéle doma. Zároveň jsem byla stále ráda v kontaktu s okolním světem, a začal mě čím dál více zajímat svět rodičů, zejména maminek, který se mě osobně dotýkal. Proto jsem byla na rodičovské stále aktivní a cca od jejích dvou let jsem organizovala akce pro rodinné centrum, a také jsem se snažila podnikat sama. Již v těhotenství jsem chtěla rozjet informační portál s nabídkou aktivit a areálů vhodných pro pobyt rodičů s dětmi, což tenkrát ještě na trhu nebylo. Účastnila jsem se také kurzů pro začínající podnikatelky, kde jsem našla podporu i spoustu inspirace. Zjistila jsem ale časem, že sama to neutáhnu zejména psychicky, měla jsem problém s dodavateli a chyběla mi práce v týmu, kde člověk najde vzájemnou podporu. A tu jsem našla v projektu Baby Office.

Jak se k tvým podnikatelským aktivitám postavil tvůj tehdejší partner?

Podporu jsem u svého tehdejšího partnera našla pouze zpočátku. Po ukončení rodičovské preferoval, abych se vrátila do původního zaměstnání, což pro mne již nebylo představitelné. Rodičovství změnilo můj pohled na svět, a nebylo to zdaleka jen působením hormonálních změn. Zkoušela jsem nové flexibilní formy práce a nakonec jsem uvítala možnost zapojit se do projektu Baby Office, kam hledala parťáky Hanka Krejčí – Müllerová, se kterou jsem se touto cestou seznámila. Na začátku realizace projektu se k nám přidalo více aktivních žen.

Hlavní myšlenkou projektu byla pomoc maminkám usnadnit jim návrat do práce. Setkalo se poslání firmy v té době s úspěchem? 

S touto myšlenkou přišla iniciátorka projektu moje kolegyně Hanka, která již byla ostřílená podnikatelka a řešila tuto potřebu s druhou dcerkou. A mne ta myšlenka nadchla. Idea byla založení pracovního coworkingového koutku s miniškolkou a vzděláváním pro ženy – maminky. Zaujalo to i několik dalších žen, které se k nám připojily. Myšlenka měla obrovský úspěch u široké veřejnosti. Vyhrály jsme krajské kolo soutěže pro začínající podnikatele Rozjezdy T-Mobile, dostaly dotaci na podporu inovativního projektu. Projekt měl také velký mediální ohlas. Bohužel ale projekt nebyl v této formě ekonomicky udržitelný. Postupně jsme ho transformovaly do dnešní podoby, kdy se soustředíme na služby pro firmy v oblasti péče o rodiče. 

Jak se na vaši iniciativu dívala tvá rodina a nejbližší okolí? 

Moji rodiče i manželova maminka hodně pomáhali a hlídali dcerku, když jsem se musela zdržet v práci nebo jezdila na akce. 

Mí přátelé nám fandili, sdíleli naše aktivity, pomáhali s propagací. 

Jak ty sama jsi se srovnala s rozdělením péče o dítě mezi více lidí? 

Já jsem se to snažila minimalizovat, protože jsem měla z počátku (pro mne dnes již zcestnou) představu, že musím zvládnout co nejvíce věcí sama. Měla jsem potřebu dokázat, že se dokážu živit prací, která mne baví a jiným pomáhá. Pravděpodobně i vlivem názorových rozdílů v partnerském vztahu jsem se potýkala s problémem, který řeší většina matek ve společnosti – snaha být dokonalou nebo aspoň hodně dobrou v práci, ale i matkou, manželkou, partnerkou. Intuice mi říkala, že to není možné, že nemůžeme mít všechno a je třeba někde polevit. Intuici jsem poslouchala pouze chvílemi. Střídala jsem tyto polohy nahoru dolu a teď, když si na to vzpomenu, tak mi z toho není dobře. Naštěstí se mi podařilo spoustu věcí změnit a dneska si troufám říci, že žiji svůj život podle sebe, podle toho, v čem se cítím dobře. Snažím se předat tyto zkušenosti svému okolí a zejména mé dceři, která je již velkou oporou i pro mě.

Kolik času denně jsi v začátku podnikání věnovala práci?

Pokud se bavíme o začátku podnikání s Baby Office, hodně jsem si přála, aby se projekt co nejlépe rozběhl. V prvních letech, kdy jsme řídily komerční i dotovaný formát, jsem myslím pracovala často asi dvanáct hodin denně a bylo to peklo. Byla jsem naším cílem až nezdravě posedlá.  Věnovala jsem tomu hodně energie na úkor vlastního zdraví, což není nic k chlubení, ale tenkrát mi to přišlo nepodstatné. Takže to nedoporučuji. 

Kdy se to změnilo?

U mě došlo naštěstí k pozitivnímu obratu asi po dvou letech, kdy nám skončila dotovaná část projektu, kdy jsme byly na prahu vyhoření, a rozhodly se transformovat projekt. Bylo to pro mne období pouštění zafixovaných vzorců, učení se novému systému práce i delegování. Přineslo mi  to méně času v práci a více v osobním životě, začalo se dařit dostat moji časovou dotaci od zdravějšího času kolem 8-10 hodin. No a pak už následovala jen samá pozitiva a sociální jistoty. 😊 Tedy až na pár nečekaných turbulencí jako byl covid.

Musela jsi ve svém životě udělat nějakou velkou změnu?

Ano. Dokonce několik. A všechny považuji jako přínosné, protože mne vždy někam posunuly v pozitivním slova smyslu. Zejména ty kolem našeho projektu. První velká změna byla výzva proměnit se vstupem do Baby Office z pozice zaměstnance do pozice podnikatele. V tom jsem se hodně naučila, věřím, že ještě naučím, a stále mne to baví. Další byla asi po dvou letech od rozjezdu, kdy jsme se rozhodly, že je nutno ubrat z našich aktivit, transformovat projekt a přijmout do spolupráce další kolegyně, abychom se s Hankou nezbláznily. Učila jsem se delegovat, myslet více na svoje potřeby. Možná i v důsledku toho přišla další změna, a to v partnerském životě, kdy se postupně začaly rozcházet naše životní hodnoty a pak i my jako partneři. A poslední větší rozhodnutí bylo během covidu, kdy se nám úplně zastavily všechny zakázky – vzdát to nebo najít jinou cestu? Nevzdali jsme to a jsem za to ráda, že máme v Baby Office skvělý tým, který se nám postupně rozrůstá o další skvělé kolegyně a kolegy. 

Tvůj osobní přístup k životu je hodně optimistický a je s tebou radost pracovat. Měly jste někdy chuť všechno vzdát?

Jé! Děkuji moc! To je hezké slyšet. 😊 Já mám takový přístup k životu, že vždy vidím tu sklenici více poloplnou než poloprázdnou, vidím v lidech to lepší a věřím na druhé šance. Někdy je to možná až na škodu, ale pořád více je to dle mého k užitku. Chuť vzdát podnikání jsem za těch 11 let párkrát v těžších chvílích měla, ale mezi kolegy jsem našla vždy oporu. Také jsem poznala kouzlo ženské podpory. Byla to pro mne nová zkušenost, kdy mne zpočátku podnikání Hanka ukázala, že je to možné. Ženy jako Rostya Gordon Smith, která založila Minervu  nebo Eva Vašková Čejková a její ŽENY s.r.o. byly mezi prvními, které nám nejen fandily, ale také nás zvaly na svoje akce, a hlavně často mluvily o tom, jak se máme podporovat. Na rozdíl od mužů nás ženy často brzdí bezdůvodný ostych se prosazovat a hlavně se vzájemně podporovat, třeba tím, že si objednáme u jiné ženy zakázku za běžnou finanční odměnu. Tenkrát to pro mne bylo opravdu sci-fi. Ale dnes to opravdu skvěle funguje. 

Firma letos slaví 11 let. Směřování Baby Office se za ta léta hodně proměnilo. Od školičky, coworkingu, vzdělávání, eventy ve firmách, a pomoc firmám ulehčit návrat rodičů do práce, po osvětu v oblasti rovnosti. 

Ano, ušli jsme velký kus cesty, podpořili mnoho firem, rodičů, dětí. Děkuji všem, koho jsem cestou potkala, a pomohl nám se posouvat stále dál. 

 

Co bys poradila maminkám, které se chystají během mateřské dovolené vrátit do práce?   

“Neboj se!” To bylo heslo, které jsem dostala jednou napsané od kamarádky na tužce a v mnoha různých podobách na něj příležitostně narážím i jinde. I dnes si na něj vzpomenu, protože asi nejlépe vyjadřuje podstatu všech mých životních výzev. Já jsem z generace, která v mnoha z nás dala základ pro syndrom hodné holky, což mi zejména v podnikání stavělo často mnoho okem neviditelných překážek, které jsem měla ve své hlavě. Ale každá překonaná překážka tyhle bloky o něco narušila. 

“Řekněte si o pomoc.” Je to jedno, jestli partnerovi, dětem či kolegům v práci. Lidé kolem nás často nevědí, že ji potřebujeme. Některé to potěší v dobrém slova smyslu, když je pustíte k sobě a ne nadarmo se říká “sdílená starost – poloviční starost, sdílená radost – dvojnásobná radost”. Není to slabost, ale naopak. Je to odhodlání posunout se dál, delegovat, sdílet a neuhnat se. Mně to trvalo docela dlouho, než jsem to pochopila. Osobně jsem vedle podpory svých přátel využívala i koučink třeba od Terezky Koucké  nebo terapie Jany Tamchynové či z organizace Aperio, kde najdete oporu vy, děti a případně i váš partner. Potěšující je, že vznikají stále nové podpůrné aktivity, ze kterých můžete vybírat dle své potřeby. Projekty jako M.Arter, Mamajob, Mumdoo apod. podávají ruku právě v řešení otázek kolem pracovního trhu. Rozhlédněte se v tomto online prostředí nebo i přímo ve vaší lokalitě. Často najdete pomocnou ruku i v komunitních či rodinných centrech ve vaší blízkosti

“Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno.” Snažím se vracet, co jsem dostala. Někdy přímo, někdy jinde. Kamarádka s dřívějším miminkem mi dodala podporu v prvních týdnech mého mateřství a já pak mohla podpořit maminky, co měly děti po mne, využila jsem poradnu a později ji sama mohla podporovat doporučením i financemi. Oceňuji, když někdo podporuje české či ženské projekty. Když můžu, dělám totéž. Věřte, že se nám vše vrátí, někdy dříve, někdy později, ale vrátí. 

“Zůstaňte v kontaktu.” Pokud jdete na MD/RD z místa, kam se chcete vrátit, zůstávejte v kontaktu. Komunikujte příležitostně s kolegy, s vedením. Dnes je čím dál větším trendem hýčkat si spolehlivé zaměstnance a firmy se často samy snaží udržovat kontakt s rodiči a pořádají různé eventy či školení. Využívejte toho, je to příjemný benefit, který vám pomůže udržet spojení se zaměstnavatelem a pomůže k pohodovějšímu návratu.

“Věřte své intuici.” Pokud chcete zkusit podnikání, nebojte se toho. Pokud chcete být s dětmi doma maximum možného času, nebojte se toho. Pokud chcete jít brzy zpět do práce, nebojte se toho. Věřte své intuici, což je v dnešní době čím dále náročnější, ale stojí to za to. Valí se na nás rady ze všech stran a někdy je potřeba neztratit se sama sobě.

 

Děkuji za rozhovor a cenné podněty.

Eliška Kofroňová

 

Chci dostávat newsletter s tipy, jak pečovat o rodiče ve firmě