5 nejčastějších mýtů o podnikání na mateřské a rodičovské
Počet podnikajících žen stále roste, řada z nich rozjíždí podnikání právě během mateřské a rodičovské dovolené. Bohužel často nezjišťují, jaké povinností musí splnit a riskují nemalé pokuty. Zeptali jsme se lektorky, poradkyně a účetní Lucie Krausové, se kterými problémy se setkává nejčastěji.
1. Během mateřské nemůžu osobně podnikat
Jako podnikatelka (osoba samostatně výdělečně činná) na mateřské nemůžete podnikat osobně, protože peněžitá pomoc v mateřství je dávkou, která vám plyne z podnikání. Nemusíte však živnost rušit ani přerušovat, můžete ji vykonávat pomocí zaměstnanců nebo spolupracující osoby.
Když jste ale nastoupila na mateřskou ze zaměstnání, můžete s podnikáním (samostatnou výdělečnou činností) na mateřské začít, protože peněžitá pomoc z mateřství vám běží ze zaměstnání a ne z podnikání.
2. Jen sem tam něco prodám, to přeci není podnikání
Je pravda, že příležitostná činnost není podnikáním a nevztahují se na ní povinnosti pro podnikatele. Hodně lidí však špatně chápe slovo „příležitostný“ a zákon bohužel hranici mezi příležitostnou a soustavnou činností přesně nevymezuje.
Zjednodušeně se ale dá říci, že příležitostný výdělek je takový, ke kterému jste se přichomýtli vlastně náhodně, příležitost šla kolem vás. Jestliže děláte stejnou činnost opakovaně, připravujete se na ni a inzerujete ji, už se jedná o podnikání a musíte se registrovat na úřadech. Nezáleží přitom na tom, kolik si vyděláte.
Typickým příkladem je výroba a prodej rukodělných výrobků. Když čas od času ušijete kamarádce sukni nebo oblečení pro děti, jedná se příležitostnou činnost. Pokud si vytvoříte profil, web, e-shop, kde své výrobky vystavíte se záměrem je soustavně a opakovaně prodávat, tak se jedná o podnikání.
3. Pojištění za mě platí stát, tak nemusím nic platit
Rodiče na rodičovské dovolené mají v začátcích podnikání obrovskou výhodu. Jejich podnikání je z hlediska pojistného vedlejší činností a jako státní pojištěnci mají mírnější podmínky pro platby zdravotního a sociálního pojištění než podnikatelé s hlavní činností.
Neznamená to však, že tato pojištění ze svého podnikání neplatí vůbec. Musí se přihlásit ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění, až na výjimky platit zálohy na tato pojištění a po konci roku podávat Přehledy, ve kterých zjistí nedoplatky či přeplatky pojištění.
Velkou výhodou však je, že v prvním roce podnikání nemusí odvádět zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Až po skončení roku platí z hrubého zisku (příjmy – výdaje) daň z příjmu fyzických osob a sociální a zdravotní pojištění zpětně podle toho, co si skutečně vydělali.
4. Používám paušální výdaje, tak nemusím nic evidovat
Při výpočtu výdajů z podnikání procentem (tzv. paušální výdaje) nemusíte nijak sledovat svoje výdaje. Musíte ale evidovat svoje příjmy, tedy vydané faktury, přijaté platby (hotovostní i bezhotovostní) a pohledávky (nezaplacené faktury). Je jedno, jestli si to budete psát do sešitu Excelu, případně použijete nějakou aplikaci.
5. Teď nepodnikám, tak nemusím nic řešit
Možná jste kvůli mateřství na nějakou dobu přerušily svoje podnikání. Oznámili jste ale toto přerušení na živnostenském úřadu, na zdravotní pojišťovně a u sociálky? Pokud ne, musíte každý rok podávat Přehledy na sociální a zdravotní pojištění, i když se samými nulami.
Proto pokud podnikání ve skutečnosti přerušujete, přerušte jej i formálně. Ušetříte si tak nepříjemnosti plynoucí z neplnění povinností podnikatele.