Dávat a brát

Kniha Adama Granta Dávat a brát (v originále Give and Take) patří k světovým bestsellerům. Doporučila nám ji ke čtení naše mentorka, Lenka Mrázová, jako dobrou inspiraci pro akceleraci podnikání. Kniha má téměř 300 stránek a nešetří příklady a výzkumy. Připadala mi poněkud zdlouhavá a mám pocit, že polovina obsahu by úplně stačila k objasnění podstaty věci. Navíc český překlad není nijak excelentní. Ale stojí za to se knihou prokousat!

Autor rozlišuje 3 typy lidí, podle toho, jak se staví k principu reciprocity. Příjemce (takers), dárce (givers) a směnárníky (matchers).

Příjemci raději dostávají než dávají, upřednostňují své zájmy před zájmy ostatních. „Příjemci věří, že svět je konkurenční místo, kde vlk požírá vlka. Cítí, že musí být lepší než ostatní, aby uspěli. Aby dokázali své schopnosti, upoutávají na sebe pozornost a pečují o to, aby jejich aktivity byly odměňovány. Běžní příjemci nejsou krutí ani hrdlořezové – jsou jen opatrí a chrání sami sebe.“ 

Dárci raději více dávají než dostávají. Zaměřují se na potřeby ostatních. V blízkých vztazích se většina lidí chová jako dárci, ale v pracovní sféře se většina lidí chová jako směnárníci, kteří se řídí pravidlem „něco za něco“. Rozdíl mezi jednotlivými typy není v penězích, ale v přístupu a jednání s ostatními lidmi. 

Podle předpokladů by mezi nejúspěšnější lidi měli patřit příjemci, ale opak je pravdou. Jsou to dárci. Ale ne každý dárce je automaticky úspěšný. U některých dárců dojde k vyhoření, když se nechají příliš využívat. Podstatou úspěchu dárců je být v dávání racionální. Autor rozlišuje nesobecké dárce, kteří často končí špatně, a otevřené dárce, kteří dávají s rozvahou.

Pro mě osobně byl nejsilnější příběh učitelky Conrey Callahanové. Tato mladá žena pracovala od rána do večera ve škole a dostala se do krize blízké vyhoření. Místo, aby ubrala a pracovala méně, přidala si ještě další dobrovolnickou činnost. To ji začalo naplňovat uspokojením a dokázala zvládat i svou práci lépe. 

Jak se tedy stát tím úspěšným dárcem? Můžete se inspirovat tipy od autora, které jsem trochu přizpůsobila českému prostředí: 

1. Otestujte si svůj koeficient dárce.
2. Uspořádejte kruh vzájemnosti. Na vašem pracovišti nebo ve svém okolí můžete iniciovat setkávání skupiny lidí, kteří se sejdou jednou za týden na 20 minut a budou navzájem říkat svá přání a plnit ostatním ta jejich. 
3. Pomozte jiným lidem – nebo sobě – upravit práci tak, aby zahrnovala víc dávání. Podle dostupných výzkumů jsou lidé spokojenější v práci, pokud to, co dělají má smysl. Zkuste tedy zahrnout dávání i do svého profesního života.
4. Připojte se k iniciativě pětiminutových laskavostí. Zkuste začít tím, že projdete svůj adresář a zkusíte propojit lidi, kteří by si navzájem mohli být prospěšní. Nebo oživte spící vztahy – nikoli se žádostí o pomoc, ale s nabídkou pomoci.
5. Začněte používat nenásilnou komunikaci. Na toto téma chystáme také článek. V principu jde o tom, že změníte své návyky – od mluvení k poslouchání, od dávání nevyžádaných rad k empatické přítomnosti. 
6. Přidejte se ke společnosti dárců. V Čechách existuje platforma Hearth.net, kde můžete nabídnout svůj dar nebo přijmout dar od jiných. Mezinárodní komunita dárců je Freecycle nebo ServiceSpace. Další inspirativní stránkou je KindSpring.org, kde můžete sdílet své příběhy a číst o ostatních.
7. Zapojte se do některé z aktivit, která dávání podporuje, jako např. Giving Tuesday nebo Darujme.cz.
8. Přispějte k financování nějakého projektu na Hithitu nebo na Startovači.

Jana Krejčí