Lenka Daňková – zakladatelka agentury Artagent a hlas hereckých profesionálních agentů
Příběhy, které inspirují
Lenka Daňková je zakladatelkou fullservisové herecké agentury Artagent, která se specializuje na exkluzivní umělecký management a zastoupení profesionálních herců (které si velmi pečlivě vybírá), ale také nabízí herecké konzultace a mentoring pro nezastoupené herce, kteří chtějí posunout svou kariéru na vyšší úroveň.
Společně s dalšími kolegy agenty je zakládající členkou a předsedkyní Asociace hereckých agentů a až do tohoto roku působila jako mentorka v Herecké kanceláři (servisní organizace pro herce), kterou spoluzaložila. Jejím cílem je zlepšovat podmínky herců i agentů, hájit jejich zájmy a zvyšovat informovanost v oboru. Jako agentka spolupracuje s produkcemi, agenturami i firmami, pomáhá hercům s pracovním uplatněním a propojuje je s příležitostmi v oblasti filmu, divadla, moderování či influencer marketingu. S velkým nasazením a vizí dlouhodobě usiluje o zlepšení podmínek profese hereckého agenta na uměleckém trhu. Díky Asociaci hereckých agentů i činnosti Herecké kanceláře (workshopy, masterclasses, panelové diskuse) již mají herci možnost jednoduše získat radu nebo pomoc a to byl vždy její cíl. „Knowing is sharing. Sharing is caring.“
Jak jsi vnímala to, že jsi pracovala a zároveň se starala o malé děti? Měla jsi někdy pocit, že se nemůžeš dětem věnovat dostatečně, nebo že jsi „špatná matka“ kvůli tomu, že jsi měla práci?
Startovat kariéru při malém dítěti pro mne bylo velmi náročné. Přijela jsem ze zahraničí do Prahy těhotná, neměla kontakty, neměla práci, kam se po mateřské vracet, takže jsem se musela rychle rekvalifikovat a hledat, co bude v budoucnu ta práce, která mne uživí a budu u toho moci být zároveň máma. Dostala jsem lano od kamaráda jít pracovat do reklamky, ale znamenalo to doučit se mnoho věcí. Našla jsem si chůvu, ale až dcera povyrostla, tak jsem pro ni chtěla větší socializaci. Baby Office na to byl ideální. Já nahoře pracuji, dítě si dole hraje a můžu k němu kdykoliv zaběhnout. Stejně jsem ale měla pocit, že vlastně nedělám nic pořádně. Ani práci, ani matku. Vyčítala jsem si to docela dlouho.
Jak to vnímáš dnes? Máš jiný pohled na to, že jsi kombinovala práci a mateřství? Myslíš si, že to mělo pozitivní, nebo naopak negativní vliv na tebe nebo děti? Co jsi tehdy dělala za práci, jak vypadal tvůj pracovní život? Jak se tvoje pracovní i osobní situace změnila od té doby?
Dnes jsem si to už odpustila, protože obě dcery jsou moc fajn, máme hezký vztah a jsou to samostatné holky. Uvědomila jsem si, že jsem jim předala do života to, že je normální, že máma pracuje, někdy je taky utahaná, ale má svůj život ve svých rukou a může si budovat kariéru podle sebe. Holky vidí, že máma má práci, která ji baví a naplňuje, věnuje se koníčkům a žije plnohodnotný život a nikomu nevyčítá, že se obětovala rodině, protože se jí to podařilo nějak skloubit. Každopádně dnes se snažím pracovat mnohem méně a po 15 letech budování značky už se mi to i daří, abych odpočívala a byla více s rodinou.
Teď, když už tvoje děti nejsou malé, jak bys zhodnotila tu dobu, kdy jsi kombinovala kariéru a mateřství?
Bylo to náročné, dlouhé, únavné… několikrát jsem vyhořela, protože jsem chtěla být dokonalá máma, dokonalá podnikatelka, dokonalá kamarádka, dcera, manželka…. A to prostě nejde. Máme jen 100% času a energie a člověk si musí rozvrhnout, čemu kolik procent věnuje a pak se nevinit za to, že někde ta procenta chybí. Celek je jeden, den má stále 24 hodin, naše energie má taky jen nějakou kapacitu a dá se rozumně rozdělit, ne nafouknout a zvětšit.
Co ti ta zkušenost přinesla, jaké máš pocity, a co bys vzkázala ženám, které jsou v podobné situaci dnes?
Co tě nezabije, to tě posílí. Nebýt toho nasazení, tak dnes asi nemám zavedenou firmu, ale asi bych na sebe byla hodnější. Dala bych si na vše trochu víc času. A co bych vzkázala? Nebuďte na sebe moc přísné, dobře rozvrhněte síly a věřte, že ten tunel s malými dětmi, kdy člověk neví, kde mu hlava stojí, je sice dlouhý, ale ne nekonečný. Užívejte si každou fázi mateřství tady a teď, protože byť to zní jako klišé, ten čas s dětmi strašně rychle uteče a než se otočíte, zjistíte, že už si děti žijí svůj život a mají své zájmy.