Masopust: inspirace pro dětské akce

Období Masopustu začíná po svátku Tří králů, 7. ledna a končí na masopustní úterý. V roce 2025 je masopustní úterý 4. března. Ve středu 5. března vstupujeme Popeleční středou do doby postní.

V minulosti byla tato doba bohatá na akce. Dříve se totiž opravdu dodržoval půst, který následoval po masopustu, a tak se všechna zábava musela odehrát před Popeleční středou. Dnes si už s přesným dodržováním tradic tolik hlavu nelámeme. Nezřídka se stane, že se akce jako karneval nebo masopustní veselice přesune do doby postní. Pokud se ale chcete tradicím přiblížit, naplánujte letos masopustní akci do 4. března. Inspirovat se můžete v našem vyčerpávajícím přehledu informací.

Proč se slaví masopust?

Nejvýznamnějším křesťanským svátkem jsou Velikonoce. Na ně se naši předkové řádně připravovali. Drželi dlouhý půst, kdy nebylo dovoleno jíst maso, slavit a bavit se. Proto se před začátkem půstu chtěli pořádně najíst a užít si života.

Kde se vzalo slovo masopust?

Slovo masopust je složené ze slov maso a půst. Proč je součástí slova půst (to znamená odříkání), když v té době lidé naopak hojně hodovali a maso jedli? Existují 2 různá vysvětlení:

1. Dříve masopust označoval pouze poslední dny před postní dobou a lidé se s masem loučili.
2. Část slova „pust“ nesouvisí s půstem ale se slovem „pustit“ nebo „dopustit“, tady ve významu „dopřát si“.

Někde se tomuto období říká karneval. Slovo pochází ze italských slov „carni“ a „vale“, doslova rozloučení s masem. My známe karneval jako maškarní zábavu, kdy se lidé převlečou za různé masky, tancují, vtipkují a baví se.

Jak slavili masopust naši předkové?

Po celou dobu masopustu se konaly taneční zábavy, zabíjačky i svatby. O nedělích se scházela celá rodina u bohatého stolu. Sousedé se navštěvovali a společně hodovali. Pekly se koláče a masopustní koblihy.

Nejdůležitější období z celého masopustu byly poslední dny před Popeleční středou. Někdy se jako masopust označuje pouze tento krátký čas. Další označení jsou: 

Čtvrtek před masopustní nedělí se nazýval tučný čtvrtek. V tento den bylo ve zvyku jíst a pít co nejvíce, aby byl člověk celý rok při síle.

Masopustní neděle patřila tanečním zábavám. Lidé se sešli u slavnostního oběda a poté se všichni vypravili do hospody k muzice.

Nejdůležitějším dnem celého masopustu bylo masopustní úterý. To byl den průvodů masek. Muži v maskách obcházeli stavení, všude je pohostili, často dostali i trochu alkoholu. Průvod byl pak stále veselejší a rozpustilejší. Končilo se přesně o půlnoci.

Pochování basy

Před půlnocí bylo ještě zvykem pochovat basu. Figurína basy se na nosítkách vynesla ven a zakopala do země na znamení, že se lidé po 6 týdnů budou muset obejít bez muziky. Lidé věřili, že nesmí tancovat přes půlnoc, jinak se mezi nimi objeví ďábel jako myslivec v zeleném kabátě.
O půlnoci ponocný zatroubil a lidé se rozešli do svých domovů. Začínal přísný půst.

Jak slavíme dnes

Průvody maškar můžeme vidět dodnes na mnoha místech naší republiky. Dnes se jich, na rozdíl od minulosti, účastní i ženy a děti. Pořádají se také maškarní bály, karnevaly a masopustní veselice s programem. Tyto akce se ale již neomezují na krátké období masopustu.

Upečte si koblihy ze šlehaného těsta

Suroviny: 500 g hladké nebo polohrubé mouky, 50 g cukru, 4 žloutky, sůl, 30 g droždí, 1/4 l mléka, vanilka, citrónová kůra, 1 lžička rumu, 80 g másla, zavařenina, tuk na smažení

Postup: Z 1/8 l mléka droždí a jedné lžíce cukru a asi 150 g mouky smícháme řidší kvásek a dáme vykynout. Do kotlíku na sníh dáme žloutky, cukr, druhou osminku mléka a šleháme ve vodní lázni, až hmota zhoustne. Touto hmotou a kváskem zaděláme mouku, přidáme sůl, vanilku, citronovou kúru, rum a máslo. Zpracujeme vláčné těsto a dáme vykynout. Pak vykrajujeme koblihy, plníme je zavařeninou a smažíme.

(Recept z knihy Velká kniha lidových obyčejů a nápadu, Martin Bestajovský, Albatrosmedia, 2020)

Masopustní maškary – každá maska má svůj význam

Lidé věřili, že když se převléknou za zvířata, tak získají jejich vlastnosti. Masky mají svoje role i svoji hierarchii.

Medvěd – nejoblíbenější a nejstarší maska, je symbolem síly a plodnosti. Medvěd během obchůzek tančil s hospodyněmi a tím jim měl zajistit dobrou úrodu i potomstvo.

Kobyla – často jsou za kobylu převlečeni 2 lidé, první nese koňskou hlavu, druhý se ho drží za ramena a představuje zadní část koňského těla. Oba dva jsou přikrytí plachtou či prostěradlem.

Smrtka nesmí chybět v žádném průvodě. Je symbolem konce.

Hejtman nebo Turek jsou masky, které mají uniformy. Mívají na sobě 365 papírových květů – aby každý den byl šťastný den.

Strakáč nebo Laufer je šaškovská postava, která má obleček sešitý z velkého množství pestrobarevných záplat a na hlavě vysokou čepici zdobenou střapcem. prakticky vede celý masopustní průvod.

Maska žida neoznačuje náboženství ani národ, ale představuje podomního obchodníka, který nabízí na prodej různé věci, nejčastěji žertovné.

Masopust či Bakchus je maska s podobou tlustého dobromyslného muže. Je znamením poživačnosti a nemírnosti v jídle, pití i jiných radovánkách.

V průvodu nesměl chybět ani kat a ras. 
Časté jsou také masky, které oslavují nový život: ženich a nevěsta, svatebčané nebo žena s kočárkem.

Další oblíbené masky:
Cikán, cikánka, mouřenín, bába s nůší, vodník, anděl, čert, policajt, soudce, střapatá maska s cepem, tzv. caperda, šaškové, řemeslníci a hudebníci.

Masopustní aktivity s dětmi

Růže z krepového papíru. Další tipy na tvoření najdete na našem Pinterestu.

Pranostiky vázané na masopust

• Masopust na slunci — pomlázka u kamen.
• O masopustním úterku musí hospodyně a hospodář hodně tancovat,
  aby jim vyrostl dlouhý ječmen a velké brambory.
• Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.
• Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
• Konec masopustu jasný — len krásný.
• Na ostatky (masopustní úterý) lužky (louže) — budou jabka, hrušky.
• Jaké jest Masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Krátký masopust — dlouhá zima.

Masopust ve světě

Masopustní veselí není pouze česká či moravská tradice. Zvyky a obyčeje z cizích zemí se sice liší, ale podstata zůstává stejná: hudba, jídlo, tanec a spousta zábavy.

Karneval v Benátkách

Romantické italské městečko Benátky, kde se místo procházek pluje na lodičkách zvaných gondoly, hostí jeden z nejslavnějších karnevalů světa.  

Benátské masky mají svůj původ v Commedia Dell’Arte. Jedná se o populární formu improvizovaného divadla, které vzniklo v Itálii v 15. století a svou popularitu si udrželo až do současnosti. Příběhy si berou na mušku celý repertoár běžných situací: láska, žárlivost, stáří, pověry nebo klepy. Postavy byly ztvárněny herci v maskách: 

• Vtipný gentleman Harlekýn ztvárňuje humor i smutek, romantiku i zábavu.
• Benátský obchodník Pantelone je prototypem vychytralého úspěšného muže.
• Čestný a prostoduchý sluha Pierrot je naivní, blouznivý klaun žijící mimo realitu. Nezná svět, a tak ho ostatní podvádějí a zesměšňují.
• Služebná Columbina zdobená pestrou paletou šperků, peří a látek je 
• Tajemná maska Larva neboli Volto.
• Tradiční a archetypální benátská maska Bauta se vyskytovala vždy v bílé barvě.
• Zanni neboli vesnický blázen je symbolem duší mrtvých lidí. Karneval je totiž okamžikem, kdy mají démoni a bubáci přístup na náš svět.

Karneval v Kolíně nad Rýnem

V sousedním Německu označují karneval za páté roční období. Jeho velkolepé oslavy mají dlouhou historii. 

Bujaré oslavy v Riu de Janeiru

Největším a nejznámějším karnevalem na světě je karneval v Brazílii. Na pět dní ožívá město barvami, hudbou a tancem. Pestrobarevné kostýmy zdobené peřím a třpytivými doplňky patří k charakteristickým pro tuto událost. 

Po Masopustu přichází předvelikonoční půst a pak opět radostné Velikonoce.

Chcete dětem přiblížit masopust hravou formou? Nabízíme Inspirovník nabitý informacemi, úkoly a hádankami a zábavnou tematickou stezku: 

Hana Müllerová