Michaela Velebná má dvě malé děti a ještě při mateřské vede kurzy šití pro veřejnost. Vystudovala VŠ textilní v Liberci.
Kdy jste se začala zajímat o šití a módu?
Prababička šila za secese, dělala nádherné šaty a sjížděli se za ní zákazníci z velké dálky. Babička taky šila, mne se to hrozně líbilo a chtěla jsem se to od ní naučit. Začala jsem otravovat rodiče, že bych chtěla šicí stroj. Naši mi řekli, že když se naučím na šlapací Ladě, tak mi ho koupí. Nakonec mi ho koupili na střední škole.
Ovlivnila vášeň pro šití i vaši volbu studia?
To ano, dělala jsem střední i VOŠ se zaměřením na oděvní návrhářství. Potom jsem šla na vysokou školu do Liberce, obor textil. Obor byl spíše technického zaměření a odklonil mne od odívání samotného. V průběhu studia jsem rovněž pracovala v Praze ve svatebním salonu Adina. Tam jsem dělala všechno možné – půjčovala, oblékala, radila, přešívala, čistila…
Hned po škole jste šla na mateřskou. Podle čeho jste se teď, když vám mateřská končí, rozhodovala co dál?
Měla jsem dilema jako každá žena na mateřské. Je lepší nechat se zaměstnat nebo být sama na sebe a flexibilní? Jelikož jsem se rozhodla začít s kurzy šití, ani jsem žádný poloviční úvazek nehledala. Okolo sebe ale často slýchám, že moc příležitostí na částečný úvazek není. Navíc kdybych se rozhodla dělat obor, který jsem vystudovala na VŠ v Liberci, bylo by to časově náročnější a jednalo by se spíše o práci technického rázu.
Kdy jste se rozhodla, že by vás bavilo právě lektorování?
Když jsme šily svatební šaty kamarádce. Sešly jsme se tři kamarádky a pustily jsme se do šatů, já jsem byla co se týče šití nejdál. Řekla jsem co a jak by bylo potřeba udělat a i když jsem musela odbíhat k dětem zjistila jsem, že mne to skutečně baví.
V jaké situaci s kurzy jste teď? Jakým se chcete dát směrem?
Teď mám na kurzu základnu pár lidí, které kurz baví a není to o drilu, je to spíš o zábavě – aby maminky od rodin uměly zašít kalhoty, ušít polštářek.
Uvažujete o rozšíření kurzů i do jiných oblastí?
Spíše to je z podnětu okolí, ale uvažuji o tom. Například když jsem dělala občerstvení pro kurz Desatera v Baby Office, spoustu lidí mi radilo provozovat i kurzy z oblasti vaření a pod značku Co nás maminky měly naučit se dá hodně schovat. Představa ale je, že bych si na ostatní oblasti najala lidi, kteří to budou ovládat lépe než já. Ale to je všechno teprve v plenkách.
Jak si ideálně představujete svoje podnikání za rok, za dva roky?
Ideálně bych chtěla pracovat dopoledne, abych odpoledne mohla věnovat dětem. Občas nějaký večerní kurz, protože vidím, že o večerní kurzy je zájem. Stejně to ale nemůžu dělat sama a časem si tedy jistě přiberu někoho k sobě. Taky bude potřeba vyřešit prostory.
Potkala jste se během začátku vašeho podnikání s nějakými problémy?
Nemůžu říct, že bych si to malovala extra růžově, ale myslela jsem třeba že sbalím stroje do kufru a kamkoliv dojedu. Jenže stroje něco váží a navíc se do kufru vejdou maximálně dva. Když jich potřebuji pět nebo šest.. Došlo mi, že doprava je důležitou součástí a že to asi nebude tak jednoduché. S tímhle by mi například dost pomohl právě ten prostor, který by byl můj, a kam bych stroje nemusela pořád přesouvat. Jsou i kurzy, které fungují jen s jedním strojem, na kterém šije pět lidí, ale já to beru jako podvod. Když se někdo přihlásí na kurz šití tak je fér, když má svůj stroj.
To jsou logistické problémy. Setkala jste se i s jinými?
Člověk si uvědomí, že když někdo například zruší účast na kurzu, tak vznikne mezera, nedostatek. A maminky na mateřské jsou dost riziková skupina. Často se například stane, že dítě onemocní a musíte s ním být doma. Došlo mi, že jen na maminkách se to stavět nedá a je potřeba udělat i večerní kurzy pro lidi, kteří pracují. To je pro mne ponaučení – okruh lidí, kteří navštěvují kurzy, by měl být široký. Ne jen jedna skupina. Navíc člověk má na začátku strašně naivní představy o podnikání. Kdyby je ale neměl, možná by do toho ani nešel. Dalším problémem je to, že když kurzistky zjistily, že už se něco trochu naučily, musím je motivovat aby přišly znovu a naučily se zase něco dalšího, nového.
Jaké nejdůležitější ponaučení jste si odnesla z podnikatelských kurzů, které jste absolvovala v Baby Office?
Z kurzu Marcely Hrubošové jsem si odnesla to, že je skutečně důležité si věci spočítat a dobře finančně plánovat. A umět si říct o peníze – to neumím a je to moje největší mínus. Šla jsem do podnikání na mateřské proto, že jsem chtěla být časově flexibilní a hlavně finančně nazávislá, tak se to musím naučit.
Dokážete teď posoudit, jestli vám to vyjde?
Teď už si myslím, že ano. Kurzy se mi plní. Navíc v Praze je víc kurzů šití a všechny se uživí a mají zákazníky, takže poptávka po službě tu je. Teď už je důležitý marketing. Říct a ukázat lidem, proč mají jít zrovna na můj kurz. Ukázat, co já mám a konkurence ne.
Kdybyste na začátku věděla všechno, co víte teď – co byste udělala jinak?
Udělala bych hned webovky. Ale zatím jsem si moc nenabila. Nepotřebovala jsem na začátku téměř žádné investice. Měla jsem jeden svůj stroj, jeden od maminky, jeden starší jsem si ještě koupila a taky jsem si půjčila stroje od výrobce. Teď mám rozjednanou spolupráci s prodejcem látek o lepších cenách. Tím, že nemám prostor který bych musela živit a Baby Office mi vychází maximálně vstříc, navíc je zde i hlídání dětí, takže skvělé podmínky.
Plánů je spousta, jen je realizovat.
Baby Office podporuje pracující rodiče. Zajišťuje ve firmách:
