Přečetli jsme za vás: V pasti pohlaví

Naše společnost se pomalu mění. Hledáme nové fungující vzorce, které by nám pomohly lépe uchopit realitu. Stále ale čelíme stereotypům o úloze a postavení žen. 

Osobně se mě nejvíc dotýká, že ženy nejsou více zastoupeny v politice a ve vedení firem. Rozhodování o důležitých věcech jako jsou porody, rodinná politika, zdraví a další, je pak vnímáno převážně pohledem mužů, a to škodí celé společnosti. Protože ženský pohled je stejně důležitý jako ten mužský.

Kniha novinářky Silvie Lauder, V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku, se právě na tyto věci zaměřuje. Přináší kritický pohled na to, jak hluboce zakořeněné stereotypy a společenské normy ovlivňují životy mužů a žen, a to jak v osobní, tak i profesní sféře.

Pokud chceme společenskou změnu, potřebujeme do detailu pochopit problém. Kniha V pasti pohlaví je skvělá právě pro pochopení základních problémů v otázkách genderu. Je psaná čtivou a srozumitelnou formou.

Co mě nejvíce zaujalo?

Feminismus má v naší zemi špatnou pověst. Když se vzdělané Češky zeptáte, zda je feministka, zpravidla odpoví, že ne. 

Co je ale moderní feminismus? Definují ho 3 zásadní otázky:

• Je správné, aby muži na stejné pozici vydělávali o 20 % více než ženy?
• Myslíte si, že ženy nepatří do parlamentu a do vedení firem?
• Je pro ženy jediná přirozená kariéra mateřství a domácnost?

Většina žen odpoví na tyto otázky NE. 

Dá se tedy říci, že mnoho žen podporuje základní principy feminismu, samotné označení „feministka“ často vyvolává negativní reakce. To je způsobeno různými faktory, včetně historického vývoje, mediální reprezentace feminismu a kulturních stereotypů. Mnoho lidí si feminismus spojuje s extrémními postoji nebo radikalismem, což může odrazovat od identifikace s tímto termínem, i když se dotyční shodují s jeho základními principy​.

Kdysi pokrokové Československo, nyní Česko na chvostu

V otázkách genderu jsme bývali před vyspělými zeměmi napřed:

• Ženy měly přístup k vysokému školství od roku 1897.
• Volební právo pro ženy u nás bylo zavedeno v roce 1920. 
• Jako první na světě jsme měli rovnost pohlaví zakotvenou v ústavě, již v roce 1920. 
• Hlavním motivátorem pokroku v oblasti genderu u nás byl první československý prezident Tomáš Garigue Masaryk. Inspirovala ho manželka Charlotta.
• Česká politička Františka Plamínková se jako jedna z mála lidí postavila Hitlerovi. 

Proč jsme nyní pozadu?

• Masaryk byl ve svých ideích spíše osamocený. Genderová rovnost za první republiky byla u nás tlačena shora a neměla podporu širokých mas. 
• Komunistická vláda podporovala formální rovnost žen. Ženy byly nucené vracet se do práce velmi záhy a odkládat děti do jeslí. 
• Za komunismu byla rovnost mezi muži a ženami vnímána jako vynucená a pouze na oko. V praxi byla situace odlišná. Ženy často pracovaly v tzv. „dvojí směně“, kdy po práci musely zvládnout domácí povinnosti.
• V Česku tradičně panuje nedůvěra ve snahy “O lepší svět”.
• Feministky získaly špatnou pověst, jako neatraktivní ženy, které nenávidí muže, protože o ně muži nejeví zájem.
• Češi jsou přesvědčeni, že dítě v kolektivním zařízení trpí. I když tyto mýty byly několikrát vyvráceny.
• Ženy v ČR nejsou znevýhodněny proto, že rodí děti, ale protože se od nich očekává, že s nimi zůstanou 3 roky doma. 

Ženy jsou rovnoprávné, ale ne všude

Po 100 letech od zásadních společenských změn, jakým bylo mimo jiné volební právo pro ženy, je nerovnost mezi muži a ženami v naší kultuře historicky nejnižší. Máme zaručenou minimálně formální rovnost. To ale neplatí o zbytku světa, kde ženy stále čelí celé řadě nerovností a útlaku. Týká se to mimo jiné těchto oblastí:

• ženská obřízka 
• dětské nevěsty
• nedostupnost vzdělání pro ženy
• zastupování žen muži ve veřejných záležitostech
• nemožnost pracovat v určitých oborech
• a jiné

Gender a pohlaví není totéž

Žijeme v určitém systému genderových pravidel, které jsou pro nás tak běžné, že o nich vůbec nepřemýšlíme. Lidé, kteří si myslí, že odvěkou úlohou ženy je pečovat o domácí krb a mít podřízenou úlohu ve společnosti, nechtějí snižovat význam ženy. Pouze vycházejí z kulturních vzorců, které se tvořily po generace.

Proto je důležitý výzkum v oblasti genderu. Abychom pochopili podstatu a mohli najít rovnováhu pro muže i ženy.

V první řadě jde o rozdíl mezi biologickým pohlavím a genderem. Tyto koncepty jsou často zaměňovány. Zatímco pohlaví je biologicky dané, gender je spíše o tom, jak se člověk identifikuje a jak ho společnost vnímá. 

Pohlaví:

• Biologický pojem.
• Určuje se na základě fyzických atributů, jako jsou genitálie, chromozomy (XX pro ženy, XY pro muže) a hormonální profily.
• Dělí se na mužské, ženské. V některých zemích je uznávané nebinární pohlaví.

Gender:

• Sociální a kulturní pojem.
• Odkazuje na role, chování, aktivity a očekávání, které společnost považuje za vhodné pro muže a ženy.
• Je mnohem širší a zahrnuje genderovou identitu (osobní vnímání vlastního genderu) a genderové role (společenské očekávání).

Příkladem genderově podmíněného vnímání muže a ženy je tato fotka Franklina D. Roosvelta z roku 1884, kdy mu bylo cca 3 roky. Chlapec má na sobě šatičky. V této době bylo oblečení znakem statusu ve společnosti. Tehdy bylo zvykem, že vlivné rodiny v New Yorku oblékaly chlapce do šatů až do 7 let věku. 

Jak to bylo dříve?

Podřízené postavení ženy trvalo až do začátku 20. století. Ženy měly své zákonné zástupce, nejdříve otce, potom manžela. Nemohly o sobě rozhodovat samy.

Rozdělení ženských a mužských rolí, jak je známe dnes pochází až z přelomu 18. a 19. století vlivem zrušení nevolnictví. Předtím bylo postavení nevolnických mužů a žen více rovnoprávné. Poté, co lidé přišli vlivem industrializace do měst, muž získal roli živitele, žena zůstávala doma s dětmi jako pečovatelka a hospodyně. 

Když jdeme hlouběji do historie, setkáváme se s větší rovnoprávností. Například je doložené, že autorky prvních dochovaných jeskynních maleb, byly často ženy. Víme to podle rozboru otisku dlaně, kterým signovaly své dílo. Také slavný vikingský válečník ve švédské Brice byla žena.

Muži, kteří se mýlili

Jean Jack Rousseau, který je považován za experta na výchovu a dodnes citován, mluví pouze o výchově chlapců. Naopak dívky je podle něj třeba zformovat a zlomit, aby se líbily mužům.

Nedostatečnost žen zmiňuje i Aristoteles. Žena je podle něj deformací, neúplným mužem.

Platón tvrdí, že pro ženy není překážkou mateřství a péče o děti, ale že jsou ženy od přírody ve všech oblastech slabší.

I v křesťanství má žena podřadné postavení. Ženy jsou údajně odvozené od mužů. Podle Bible pochází Eva z Adamova žebra. Ženy jsou také zodpovědné za pád lidství, pověstné jablko poznání, které utrhla Eva a dala ho okusit i Adamovi. Tomáš Akvinský, který se hojně inspiroval Aristotelem, říká: „Žena je rychle vzbujelým býlím, je to nedokonalý člověk, jehož tělo jen proto rychleji dospívá, poněvadž je méněcennější a poněvadž se s ním příroda zabývala méně… Žena je nepodařený muž. “

Darwin se domníval, že ženy předčí muže morálně, ale intelektuálně jim nestačí.

A tak bychom mohli pokračovat.

Trest za péči

Právnička Aneta Stieranková se věnuje tématu genderové rovnosti a diskriminace žen ve zdravotnictví. V lékařském prostředí se s nerovnostmi setkáváme ve velkém měřítku. Ale platí to i v dalších oblastech.

• Již na vysoké škole se ženy setkávají s názorem, že žena nepatří na operační sál, a posílají ji zpět ke sporáku.
• Mladým medičkám komplikuje profesní start očekávané mateřství.
• Reálné mateřství znesnadňuje návrat po mateřské.
• Starší děti je potřeba ošetřovat, když jsou nemocné a starat se o desítky drobností.

Proč chybí ženy v politice?

• nemají čas
• nevěří si
• prostě nechtějí

Přitom žena v politice je nutná proto, aby problémy žen byly řešeny z jejich pohledu. Stejně jako jsou rovně zastoupené různé regiony, musí být rovně zastoupeny i pohlaví.

Příklady nerespektu k ženám

Věci, které se týkají žen, bývají na okraji zájmu, případně se zdůrazňuje “přirozený” stav věcí. Vedle toho se ženy potýkají s celou řadou objektivních obtíží.

• Sexuální obtěžování. Mnoho žen čelí sexuálnímu obtěžování na pracovišti, které může zahrnovat nevhodné poznámky, dotyky nebo tlak na sexuální vztah. Tento problém je často bagatelizován a ženy, které se rozhodnou mluvit, mohou čelit odvetným opatřením nebo nedostatku podpory od vedení.
• Gender pay gap. Navzdory legislativním opatřením stále existují výrazné rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. Ženy často dostávají nižší plat za stejnou práci.
• Stereotypy v médiích. Média často posilují genderové stereotypy tím, jak zobrazují ženy a muže. Ženy jsou často redukovány na role matek, manželek nebo objektů touhy, zatímco muži jsou zobrazováni jako silní a nezávislí.
• Nedostatečná podpora pro pracující matky. Nedostatek dostupné a kvalitní péče o děti a flexibilních pracovních podmínek může ženám ztěžovat skloubení pracovní kariéry a rodinného života.
• Přenášení odpovědnosti na oběti násilí. Ženy, které se staly oběťmi sexuálního násilí, jsou často obviňovány za to, co se jim stalo, a jsou podrobovány ponižujícím otázkám ohledně jejich chování nebo oblékání.
• Zdravotní péče. Kromě bagatelizace poporodních depresí a menstruačních obtíží se ženy také často setkávají s nedostatečnou péčí o jiné zdravotní problémy, které jsou specifické pro jejich pohlaví.

Muži to také nemají jednoduché

• Je pro ně tabu projevovat city. 
• Také se setkávají s oběžováním a násilím. Tyto zkušenosti jsou bagatelizovány a muži jsou okolím vysmíváni.  
• 80 % sebevrahů jsou muži, i když deprese vykazují 2x více ženy.
• 95 % závislých hráčů jsou muži.
• Menopauza je obtížné téma, ale o andropauze se nemluví vůbec a většina lidí o ní ani neví.
• Muži mají pocit, že nemají kam spěchat. Odkládají rozhodnutí založit rodinu a pak bývá problém s plodností.
• Ve škole se chlapcům daří hůře než dívkám. Dívky jsou více vedený k respektování pravidel a autority.
• Školství je feminizované, chlapci nemají své pozitivní vzory. 
• Muži také čelí stereotypům ohledně péče o děti a domácnost, jen z druhé strany. Například kontroverzní psycholožka Jiřina Prekopová dělá z žen jakési pečující dominy a z mužů nesvéprávné bytosti.
• Muži s nízkým socioekonomickým statusem mají problémy s hledáním partnerky. 
• Obraz správného muže je dominantní a mocný tvor. To pak způsobuje výbuchy násilí způsobené rozporem mezi představami a realitou.
• Toxická maskulinita neznamená, že maskulinita je toxická sama o sobě. 
• Existuje i toxická feminita. Například manželé Matoušovi zneužili několik žen k natočení videa, kde se ženy omlouvají mužům. https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/za-videem-v-nemz-se-zeny-omlouvaji-muzum-je-byznys-s-vyzivovymi-doplnky-i-s-kurzy-55841 

Další střípky skládačky

Závěrem ještě několik zajímavých postřehů z knihy, které se nikam nevešly:

• Stále platí, že jsme každý unikátní, máme různé pohledy na věci a různé názory. Důležité je rozkrývat pozadí našich stereotypů. Pokud nám něco nevyhovuje, je potřeba to opustit.
• Stejné věci se různých lidí dotýkají různě. Všichni máme různou míru citlivosti na obtěžování, násilí a diskriminaci. Potřebujeme vzájemný respekt.
• Některé ženy se nikdy s nežádoucím chováním mužů nesetkaly. To ale neznamená, že neexistuje.
• Na Princetonu proběhl výzkum, ze kterého vyplývá, že již 6leté dívky přejímají představu, že být nadaná není pro dívku výhodné.

Hana Müllerová