Proč není coworking s hlídáním dobrý podnikatelský záměr?

Čas od času se objeví nadšená aktivní maminka, která se diví, proč neexistuje více coworkingových center s hlídáním dětí. Vždyť je to tak potřebná služba a všude je přece spousta rodičů, která by toto zařízení uvítala. 

Přesně takové pocity jsem měla, když jsem jeden takový coworking pro rodiče před 10 lety zakládala. Rozhodla jsem se sepsat svou zkušenost s provozováním sdílené kanceláře s miniškolkou pro všechny, kdo o podobném projektu uvažují. Stále si myslím, že sdílená kancelář pro rodiče je skvělá a potřebná věc. Jen na ni musí uzrát čas. Nebo musí mít člověk pár zbytečných milionů na provoz.

Jak to začalo?

V roce 2009 se mi narodila druhá dcera a já byla přesvědčená, že pro člověka se spoustou energie a odhodlání musí být hračka sladit práci na full time a péči o malé dítě. Moje dcera byla od malička silný extrovert, milovala společnost a rušné prostředí. A tak jsme spolu obcházely rodinná centra a herny. Ty byly přizpůsobené dětem, ale ne prácechtivým matkám. Sedávala jsem s notebookem na koleně a snila o lepším zázemí, kde bych mohla v klidu pracovat a moje dítě pobývat ve společnosti ostatních dětí.

Když jsem v roce 2011 objevila nově otevřený Impact Hub, nadchlo mě příjemné prostředí, vstřícní lidé a možnost rozvíjet svůj projekt s podporou zkušených mentorů. Workshop „Rozjeď svůj sociální podnik“ mě přivedl na myšlenku zkusit otevřít sdílenou kancelář pro rodiče a splnit si svůj sen.

Od nápadu k otevření uplynul více než rok. Byla jsem plná pochybností, protože podobné projekty už existovaly, ale pro nedostatek zájemců zase zanikly. Ale to mě neodradilo. Říkala jsem si, že o tom určitě maminky nevěděly, protože jinak by se takový prostor přece musel udržet. Vždyť kolem mě bylo tolik žen, které po podobném místě také toužily. 

Podařilo se mi dát dohromady partu nadšených žen, se kterými jsme se do projektu pustily. Náš záměr bylo vytvořit multifunkční centrum, kde bude vedle sdílené kanceláře a miniškolky také kavárnička, možnost vzdělávání a masáží. Představovaly jsme si, že k nám maminky budou chodit na celý den. Budou pracovat i relaxovat.

Otevřeli jsme na jaře roku 2013 v prostorách pěkné vilky se zahrádkou na Kačerově. Začalo to nadějně. Propagaci jsme věnovali opravdu hodně energie a úsilí. Obešli jsme okolní firmy s informací, že u nás mohou rodiče pracovat a nechat si hlídat dítě. Vytiskli jsme letáky a nechali je roznést do schránek okolních domů Českou poštou. (To, že jsme je našli v celých balících odložené u kontejneru na papír, je jiný příběh.) Inzerovali jsme na sociálních sítích. Měli jsme skvělé výstupy v médiích. A návštěvníci těsně po otevření opravdu chodili. Ale jen první měsíc, kdy jsme v rámci promo akcí, měli vstupy zdarma. Pak jako když utne. Za celý den ani noha. Po 3 měsících jsme se chystali zase zavřít, protože jsme nebyli ani na 5 % plánovaného obratu. Ale v té době jsme získali dotaci z evropských fondů a díky ní jsme centrum mohli provozovat 2 roky. Museli jsme se ale přestěhovat do levnějších prostor.

Jak to skončilo?

Po skončení dotace jsme rozdělili projekt na části. Usoudili jsme, že projekt nefunguje jako celek, ale jednotlivé části jsou životaschopné:

• Miniškolku převzala akční maminka, která se jí mohla věnovat naplno. Naplnila její kapacitu, a dokonce uvažovala o dalším rozšíření prostor.
• Vzdělávací kurzy, networkingové akce a další aktivity směrem k podnikatelům převzala další akční maminka. 
• My jsme začali nabízet koncept péče o děti do firem. Vedle hlídání to jsou především eventy pro rodiny a tvůrčí workshopy. Od samého začátku se Baby Office soustředil také na poskytování mobilních dětských koutků na veřejných akcích.

V této podobě jsme fungovali dalších 5 let. V roce 2019 miniškolka z osobních důvodů skončila a vzdělávací kurzy si kolegyně přesunula pod svou značku. 

Proč to nefungovalo?

Důvody jsou osobní i obecné. Ty osobní vychází z našeho nastavení a pojetí projektu:

1. Příliš široký záběr: Měli jsme pocit, že náš projekt může fungovat pouze, pokud bude poskytovat celou šíři služeb. 
2. Typická zaslepenost zakladatelů: Neúspěch našich předchůdců jsme přikládali tomu, že nedokázali dostatečně zaujmout a dát o službě vědět. 
3. Struktura projektu a výběr spolupracovníků: Místo, abychom hledali k sobě ty nejlepší lidi, spokojili jsme se s těmi, kteří byli k dispozici. Kdybychom udělali výběrové řízení a projekt od začátku postavili tak, aby spojoval samostatné subjekty s vlastní zodpovědností, mohli bychom se možná udržet.

Obecné důvody vycházejí z nastavení společnosti a ze samotné povahy tohoto byznysu:

1. Cílová skupina rodiče s dětmi do 3 nebo 4 let věku: Ženy na mateřské a rodičovské nemají peněz nazbyt. Když si přivydělávají, tak zpravidla nižší částky než odpovídá jejich kvalifikaci. Nejsou zvyklé investovat do sebe, ale do dětí. Děti bývají nemocné, takže není možné efektivně plánovat.
2. Ne všechny profese je možné vykonávat v kanceláři: Pouze necelých 40 % lidí pracuje v Česku v kanceláři. 
3. Proměnlivost klientů: Když se povede získat klienta z této cílové skupiny, je to na velmi omezenou dobu, kdy trvá potřeba využívat podobné zařízení. Z pohledu matky mi tato doba přišla dost dlouhá, z pohledu poskytovatele služby pak zoufale krátká.
4. Vysoké náklady a neochota klientů za službu platit: Náklady na provoz centra jsou vyšší než u školky. Rodiče službu vítají, pokud je zdarma, ale většinou nejsou ochotni za tuto službu platit. Chybí tam pro ně přidaná hodnota. 
5. Lokálně omezená služba: Říkali jsme si, že si lidé za dobrou službou dojedou. Omyl. Nedojedou. Pouze pokud byla služba z dotace zadarmo, jezdili za námi z celých středních Čech.

Fakt, že tento byznys je těžko udržitelný dokazují i další skvělé projekty, které skončily:

• Atelier Pexeso – coworking s hlídáním 
• Viva Ostrava – coworking s hlídáním
• Divoké matky – úžasná kavárna s dětskou hernou
• Králík v rádiu – výborná restaurace s dětskou hernou

Trocha optimismu na závěr

O náš projekt byl velký zájem a chodily k nám úspěšné ženy, které služby coworkingovho centra využívaly:

• Eva Čejková u nás občas pracovala, když zakládala svůj projekt Ženy, s.r.o.,
• Lucie Nobis u nás psala knihu Mateřství a seberealizace,
• Lucie Václavková rozjížděla kariérní poradenství,
• Zázemí u nás našla i Lenka Žlebková, současná ředitelka Kongresového centra Praha,
• Chodila k nám herecká agentka Lenka Daňková,
• a spousta dalších úžasných žen a několik mužů.

Projekt by mohl fungovat dále za předpokladu, že bychom hledali dodatečné zdroje financování:

• Dotace a granty 
• Firemní dárci
• Příspěvky od města

My jsme se rozhodli jít cestou poskytování služeb péče o děti ve firmách, kde vnímáme mnohem větší dopad naší činnosti. 

Baby Office slaví letos 10 let své existence. Byl to krásný čas turbulentních změn, překotného vývoje a osobního i firemního dozrávání. I když jsme se od prvotní myšlenky posunuli, stále je naší vizí podporovat rodiče a děti ve šťastném a harmonickém životě.

Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo by chtěl založit centrum pro děti, rádi se s ním podělíme o naše zkušenosti a pomůžeme ušetřit spoustu přešlapů. Nebo pokud si myslíte, že doba dozrála k tomu, aby se sdílená kancelář pro rodiče s hlídáním udržela, napište nám. Rádi se na věc podíváme znovu nezaujatýma očima.

Hana Müllerová