Život našich předků měl pevný řád. Svátky a oslavy tvořily přirozený předěl mezi jednotlivými obdobími hospodářsského roku. Lidé se obřadně loučili se zimou, vítali jaro, projevovali vděčnost živlům i Bohu. My se dnes k tradicím našich předků vracíme a čerpáme z nich jejich moudrost bez toho, abychom podléhali tehdejším pověrám.
Přinášíme vám přehled příležitostí, o kterých můžete s dětmi mluvit, tvořit a slavit, spolu s osvědčenými tipy a návody.
Mohlo by vás také zajímat: Tipy na akce pro rodiny s dětmi.
Slavíme 1. ledna.
Nový rok v lidových tradicích neměl žádné výsadní postavení. Tento den patřil ještě do vánočního období, a tak se opakovaly vánoční zvyky jako koledování, předávání výslužek a další. Dodnes se v některých domácnostech dochovaly magické pověry a rituály. Říká se: “Jak na Nový rok, tak po celý rok.” Lidé věří, že s čím na Nový rok začnou, to bude mít dlouhé trvání.
Slavíme 6. ledna.
Tři králové byli učení mudrci z Východu, kteří se přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi a přinesli mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Na Tři krále končí období Vánoc a začíná období masopustu. Proto se v tento den v rodinách odstrojuje vánoční stromek. V kostelech se světí křída a na dveře se píše požehnání K+M+B a letopočet. Známé je dnes především tříkrálové koledování, kdy se vybírají peníze pro potřebné. Někde se vypravují tříkrálové průvody.
Tipy a inspiraceMasopust je období od 7. ledna až do masopustního úterý. (V roce 2025 je to 13. února).
Naši předkové tuto dobu prožívali jako veselé období plné zábavy a radosti. Předcházelo totiž dlouhému velikonočnímu půstu. Během masopustu se často konaly ve městech taneční zábavy a na vesnici vepřové hody či zabíjačky.
Tipy a inspirace
HromniceSlavíme 2. února.
Hromnice je svátek světla a ochrany před bouřkou. Křesťané slaví „Slavnost Uvedení Páně do chrámu“. Je to přesně 40 dní po Božím Hodu Vánočním. V některých rodinách se až tento den sklízí vánoční výzdoba.
Svátek svatého ValentýnaSlavíme 14. února.
Valentýn je svátkem zamilovaných, který se slaví v anglosaském světě. Zvykem je obdarovávat milovanou osobu přáníčkem (Valentýnkou) a květinami. Valentýn byl biskupem v jižní Itálii ve 3. století. Tehdejší císař zakazoval vojákům, aby se ženili, protože je chtěl mít plně oddané válce. Valentýn se nezalekl a zamilované páry tajně oddával.
Tento svátek sice nepatří mezi naše lidové tradice, ale stal se oblíbeným nejen mezi zamilovanými. Je vnímaný jako příležitost vyjádřit lásku a přátelství i rodičům a kamarádům.
Mezinárodní den mateřského jazykaSlavíme 21. února.
Mezinárodní den mateřského jazyka upozorňuje na důležitost mateřského jazyka i na fakt, že existují jazyky ohrožené zánikem. Je také skvělou příležitostí promluvit s dětmi o významu jazyka, o jeho vzniku a vývoji, o cizích jazycích, ale také o češtině a české kultuře.
Vynášení MoranyTato tradice připadala na 5. postní neděli. V roce 2025 je to 6. dubna.
Lidé odpradávna prováděli rituály, které zaháněly zimu a smrt. Děti a mladí lidé z vesnice vyrobili figuru smrtky ze slámy, oblékli jí staré šaty, uvázali šátek a na krk dostala korále z vyfouklých vajec. Na kůlu ji pak průvodem nesli vesnicí k potoku. Tam ji utopili, někdy pro jistotu i upálili.
Pak se vrátili do vesnice s lítem, pestře ozdobenou zelenou větvičkou nebo stromečkem.
Velikonoce slavíme koncem týdne po 1. jarním úplňku. V roce 2025 připadá Boží hod velikonoční na 20. dubna.
Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek. Oslavují události kolem posledních dnů Ježíše Krista. Začínají jeho slavným příjezdem do Jeruzaléma, připomínají poslední večeři s učedníky, odsouzení, ukřižování a pak vzkříšení.
V dnešních oslavách Velikonoc se často vracíme k tradicím starším než křesťanství. Byly to pohanské magické rituály, které projevovaly vděčnost Matce zemi. Probouzející se příroda, sluneční jas, teplo, oživování zeleně a vody, rození mláďátek, to všechno je důležité pro získání obživy a ochrany nového života. Křesťanské i dřívější rituály se dnes o Velikonocích prolínají a tvoří veselou oslavu radosti a života.
Tipy a inspirace
Den ZeměSlavíme 22. dubna.
Den Země sice nepatří mezi tradiční lidové oslavy, ale jeho význam je stále důležitější. Připomínáme si totiž, že naši planetu musíme chránit. Lidé Zemi ubližují především z neznalosti a kvůli neschopnosti dívat se dále dopředu. Tento den je příležitostí povídat si s dětmi o tom, jak funguje příroda, jak je v ní vše propojené a co všechno pro ni můžeme udělat. Každý drobný čin se počítá.
Magická noc z 30. dubna na 1. května otevírá bránu máji. Tento den stojí uprostřed mezi rovnodenností a slunovratem. Byl spojen s řadou rituálů a magických úkonů, z nichž se řada dochovala až dodnes, především pálení čarodějnic a stavění májky.
Tato tradice sahá do dávné minulosti. Již Keltové slavili příchod světlejší části roku a vládu boha Belena.
Tipy a inspiraceMájka se staví 30. dubna v předvečer prvního máje.
Vztyčování vysokého obřadního stromu, nejčastěji smrku, bylo zvykem už od středověku. Souvisí s pohanským uctíváním stromů. Strom jako symbol života chránil vesnici i město před zlými silami a přivolával dostatek dešťů.
V noci bylo potřeba máj ohlídat, aby ho neporazili mládenci ze sousedních vesnic. To totiž patřilo k oblíbeným kratochvílím omladiny.
Úcta k rodičům byla nedílnou součástí tradiční výchovy dětí v minulosti. Rodiče měli přirozený respekt dětí. Proto zařazujeme Den matek i Den otců mezi tento přehled.
V Česku slavíme Den matek druhou květnovou neděli. V roce 2025 je to v neděli 14. května. Tento původně americký svátek se u nás stal velmi oblíbeným především v posledních desetiletích. Myslíme si, že každá maminka si zaslouží všechny ty dárečky, květiny i čokolády, které pro ni děti chystají.
Den otcůI otcové mají svůj den, třetí červnovou neděli. V roce 2025 je to v neděli 15. června. Oslavy Dne otců nejsou sice tak rozšířené jako oslavy Dne matek, ale postupně si získávají své příznivce. Role otců ve výchově je nezastupitelná, proto je důležité o ní více mluvit.
Svatojánská noc a letní slunovratPůvodně pohanské rituály byly nahrazeny křesťanským kultem sv. Jana Křtitele. Ten má svátek 24. června, půl roku po Ježíšově narození.
Letní slunovrat nastává 21. června, když je Slunce nad obratníkem Raka. Naši předkové vnímali slunovrat jako vrchol zápasu světla a tepla nad tmou a zimou. Přikládali mu magické síly. Tento čas byl vyhrazen oslavování, a děkování Zemi. Ohně se zapalovaly také o svatojánské noci. Sbíralo se svatojánské koření, pletly se svatojánské věnečky.
DožínkySlavily se po žních, zpravidla v srpnu. Keltové slavili 1. srpna Lugnosad, svátek úrody podobný dožínkám.
Léto bylo pro naše předky obdobím nejpilnější práce – byla to doba žní. Do 20. století se kosilo obilí ručně, kosou nebo srpem. Pokosené obilí se vázalo do snopů. Vyschlé snopy se svážely do stodol, kde se mlátilo. Po sklizni následovaly oslavy vyjadřující poděkování Matce zemi za úrodu. U nás se slavili dožínky. Poslední snop byl slavnostně ozdoben a rituálně odvezen z pole na žebřiňáku. Symbolem dožínek byl slavnostní věnec, upleteny že všech druhů obilí. Věnec se uchovával až do jara. Tehdy se z něj vydrolilo několik zrnek do nové úrody.
Podobně jako dožínky se slaví vinobraní (po sklizni vína) a dočesaná (po sklizni chmele).
Svatý VáclavSvátek slavíme 28. září
Václav byl moudrý a spravedlivý panovník. Byl synem přemyslovského knížete Vratislava, jeho matkou byla Drahomíra, babička svatá Ludmila. Ta vychovávala vnuka v lásce a křesťanské víře. Zatímco se Václav snažil zlepšovat život svým poddaným, jeho bratr Boleslav spřádal plány, jak se stát vládcem. Pozval Václava k sobě na návštěvu do Staré Boleslavi. V pondělí 28. září Václava napadli bratrovi ozbrojenci, když šel do kostela na mši, a ubili ho k smrti.
Po násilné smrti byl brzy prohlášen za svatého a stal se patronem České země.
Památku zesnulých slavíme 2. listopadu.
Předchází mu svátek všech svatých. Připomínáme si své zemřelé blízké. V kostelech se slouží mše za zemřelé. V anglosaském světe se slaví Halloween, strašidelná
Tipy a inspirace
Svatý MartinSlavíme 11. listopadu.
Svatý Martin přijíždí na bílém koni, je okřídlená pranostika, která oznamuje začátek zimního období. Děti netrpělivě čekaly na první sníh, který s sebou často přinášel právě tento den. Svátek svatého Martina je spojen s tradičními pochoutkami – svatomartinskou husou a rohlíčky.
Období adventu začíná 4 týdny před Štědrým dnem. Je to jeden z nejoblíbenějších časů v roce. Děti se těší na Vánoce a užívají si mikulášské večírky.
O Vánocích si připomínáme narození Ježíše Krista, o kterém křesťané věří, že je synem Božím. K tomuto období se váže celá řada svátků, tradic, pověr a zvyků.
Tipy a inspiraceBaby Office podporuje pracující rodiče. Zajišťuje ve firmách:
